30. 3. 2018

(Ne)malé radosti #7 | Leden, únor 2018


V uplynulém roce jsem s vámi sdílela celkem padesát čtyři radostí a protože mě psaní těchto článků baví, jsem odhodlaná vás jimi zásobovat i nadále. Pro přehlednost jsem se rozhodla úplně restartovat číslování a začít v novém roce zase hezky od jedné.

Když jsem tak procházela svůj sešit, kam si své radosti zaznamenávám, zjistila jsem, že během posledních dvou měsíců tam mám sice hromadu záznamů, ale jen málo těch, o kterých tady chci mluvit. Většinu radostí totiž tvořily ty nejmenší drobnosti jako pizza, dobrá známka z testu, návštěvy babičky nebo radosti plynoucí z mého milého vztahu a rozkošnosti mojí přítelkyně, a to buď není nic, co by vás zajímalo, nebo je to naopak až moc osobní. Přesto jsem něco málo našla a je nejvyšší čas se s vámi o to podělit.

Radost první - Diář a kalendář
Na tohle jsem se těšila fakt hrozně moc - nový diář! Letos jsem se rozhodla, že si koupím tečkované listy do manažerského diáře, který jsem dostala od Albi (psala jsem o něm tady), a celý obsah si navrhnu sama. Koncem roku jsem se do toho pustila a do nového roku jsem vkročila s diářem čítajícím devět měsíců. Ne, že bych nebyla schopná ty zbylé tři dodělat, ale naneštěstí se ukázalo, že desky na diář mají příliš malé kroužky na to, aby tolik obsahu pobraly. Což také vedlo k tomu, že jsem si nakonec, po dlouhém váhání a rozhodování, objednala desky jiné. A tak se mi ta diářová radost rozložila hned nadvakrát - poprvé to bylo čiré nadšení z nového diáře, podruhé jsem zase byla radostí bez sebe z toho, jak jsou ty nové desky krásné a jejich kroužky veliké.

Kromě diáře jsem se ale letos rozhodla ještě pro jednu vychytávku a pořídila jsem si domů i měsíční přehled jednotlivých měsíců. Myslím jeden z těch, které najdete na internetu zdarma ke stažení a vytisknutí. Hodně dlouho jsem totiž přemýšlela o tom, zda bych si neměla udělat měsíční přehled do samotného diáře, ale nakonec jsem se rozhodla, že mnohem lepší pro mě bude tahle varianta. A taky, že jo.

Radost druhá - Gaudeamus
Nerada o tom přemýšlím, natož abych o tom mluvila, nicméně realita je taková, že mě už za rok čeká maturita a příjimačky na vysokou. Mám z toho upřímnou hrůzu, na druhou stranu už jsem snad alespoň tak nějak plus mínus našla směr, kterým bych se chtěla vydat.

Každopádně, když se v lednu konal Gaudeamus, veletrh vysokých škol, vyhodnotila jsem, že by asi bylo dobré tam také zajít. Přiznám se, že mě akce zas nějak extrémně nenadchla a moc nových oborů jsem si nevyhlídla. Jednu ohromnou výhodu to ale mělo - když už jsem tam byla, zastavila jsem se i na stáncích mimopražských škol, které nabízejí právě ty obory, které mě zajímají. Zjistila jsem tak zejména to, že Masarykova univerzita v Brně je mi mnohem sympatičtější než Univerzita Karlova (ale možná v tom hraje velkou roli fakt, že holky z MU byly hrozně milé a došly jsme i k diskuzi o překladech Harryho Pottera :D). A přestože z mnoha důvodů chci prioritně zůstat v Praze, do toho Brna si tu přihlášku také hodím, protože ono co kdyby náhodou, že?

Radost třetí - Lenka Láskorádová
Vzpomínáte, jak se oznámily limitované figurky Funko POP na SDCC 2017? A vzpomínáte na tu nádhernou, úžasnou, dokonalou figurku Lenky Láskorádové? No tak přesně tu nemám (ale skoro jsem měla, časový posun mi to zhatil). Místo toho jsem si ale konečně opatřila alespoň figurku Lenky se lví hlavou. A radost z ní mám téměř stejnou, jako bych měla z té limitované. Hlavně proto, že jsem chvíli měla hrůzu z toho, že neseženu už ani tu, protože na EMP byla vyprodaná, na Blindboxech byla vyprodaná, dokonce i na Ebayi byla vyprodaná! Ale pak se objevila a já nemohla čekat ani minutu. A tak ji teď mám doma a pořád z ní mám ohromnou radost, protože je taaak krásná. ♥

Radost čtvrtá - Prázdniny
Jestli jsem něco fakt potřebovala, byly to jarní prázdniny. Kromě toho, že už jsem zase měla všeho plné zuby a potřebovala jsem si odpočinout, to také znamenalo skoro celý týden strávený s mou nejdražší a to jsem potřebovala snad ještě víc než nějakej odpočinek.

Nějak moc nevím, co vám mám povídat. Spala jsem, četla jsem, psala jsem, objevila jsem v Jihlavě kavárnu, která nabízí nejvíc skvělý domácí sušenky... A tak. Hned bych si ty prázdniny dala znovu!

Radost pátá - Útulek
Už pár měsíců spravuji instagram azylu Handipet Rescue, nicméně teprve před pár týdny jsem do něj konečně zavítala i osobně. Bylo skvělé konečně vidět všechny ty, o kterých jsem do té doby jen četla a psala. A taky jsme měli pizzu a znáte to staré přísloví - pizza je život!

Na druhou stranu jsem vyhodnotila, že příště už tam jedu jedině za tepla. Vyrazili jsme se Sončou a pár dalšími lidmi z organizace v době, kdy řádily ty největší mrazy a celou dobu jsme strávili venku na zahradě, takže si asi umíte představit, jak strašně zmrzlá jsem byla. Ale beru to pozitivně - alespoň jsem poučená do budoucna. :D

Radost šestá - Black Panther
Nebudu tvrdit, že jsem se na Black Panthera dlouho těšila. Když totiž Soňa navrhla, že bychom na něj mohly vyrazit, vůbec mi nedocházelo, jaký film myslí a vedlo to k tomu, že mi musela dlouze vysvětlovat, proč se Pink Panther jmenuje Pink Panther, přestože to o žádném růžovém panterovi není...

Každopádně mě film ve výsledku fakt hrozně nadchl. Zejména fakt, že ty nejsilnější a nejdůležitější charaktery, které to ve výsledku téměř celé zachránily, byly ženy. Né, že by Marvel neměl silné ženské hrdinky, ale osobně mi přijde, že se jim nevěnuje tolik, kolik by mohl. Krom toho byl ale film neskutečně napínavý a zábavný. A třešničkou na dortu, ze které jsem byla neskutečně nadšená, byly popisky (takové ty jenž diváka udržovaly v přehledu o tom, kam se děj zrovna přesunul), které se nejprve objevily v písmu Wakandy a teprve poté se přetransformovaly do staré dobré latinky.

1 komentář:

  1. Diář je základem každého nového roku a o to větší radost z něj musíš mít, když sis na něm dala tak záležet.
    Gaudeamus - do Masarykovy univerzity jsem se na něm přímo zamilovala, studenti očividně umí svou alma mater skvěle reprezentovat. Asi půl roku jsem pak o jiné škole nemluvila, až se nakonec objevil obor Editorství, který mají jen v Olomouci a já nastoupila tam. Byla to úžasná studentská léta :) Přeju ti, ať si i ty vybereš správně a hlavně si to studium užiješ, ať budeš kdekoliv.

    OdpovědětVymazat