[Recenze] Karel Kovář (Kovy): Ovšem

Název: Ovšem
Autor: Karel Kovář
Počet stran: 224
Nakladatelství: BizBooks [listopad 2017]

Oficiální anotace: Ve sbírce osobních příběhů, básní a fotek sdílí Karel Kovář cestu obyčejného kluka z malého města, jehož život se během pár let otočil doslova vzhůru nohama. Od idylického dětství, přes komplikované dospívání a tragikomické vztahy, až po budování kariéry na youtube a smíření se se svou identitou. O stránce života, která byla důsledně skryta. O snaze zůstat sám sebou. O slzách smutku, štěstí a hlavně smíchu, protože toho není nikdy dost... Jednoduše o všem! Karel Kovář, vystupující na youtube po přezdívkou Kovy, natáčí již déle než 5 let videa, ve kterých mluví převážně o sociálních sítích, aktuálních tématech, veřejném dění i politice. Ovšem je jeho knižním debutem, ve kterém se prolíná autobiografie, zápisky z cest, básně a autorovy fotografie.

Karel Kovář, internetu známý především jako Kovy, je jeden z mála YouTuberů, které ještě pořád sleduji, a kteří mě pořád doopravdy baví. Z Kovyho videí to totiž vypadá, že má docela rozumný pohled na svět. Právě to taky bylo důvodem, proč jsem se rozhodla dát Ovšem šanci, přestože ostatní knihy YouTuberů míjím spíš s mírným kroucením hlavou.

„Možná nemám vysoký věk a dlouhá léta zkušeností, přesto věřím, že mám o čem vyprávět a v řadě mých tragikomedických momentů se možná sami poznáte (i když bych vám to občas fakt nepřál). A navíc – psát autobiografii ve vysokém věku je doslova mainstream. To by uměl každej.“

Kovy v Ovšem vypráví hodně o svém dětství, ale i o jiných tématech, která jsou jeho srdci blízká. Vysvětluje čtenářům svůj vztah k jídlu, mluví o lásce, sebeakceptaci i o bramborách a vesmíru. To hlavní je ale pořád sám Kovy a jeho život.

Přiznám se, že právě tam jsem narazila. Čekala jsem trochu víc toho povídání o všem. Bylo to tam, teď když o tom přemýšlím, zas a znova se v tom utvrzuji, přesto mi to asi úplně nestačí. Nicméně tohle je asi trochu subjektivní záležitost, pokud se do knihy pouštíte především proto, abyste se dozvěděli více ze zákulisí Kovyho skutečného života, jen těžko byste si mohli stěžovat.

Kovy píše příjemně, nicméně čas od času se projeví fakt, že je přeci jen zvyklý spíše natáčet videa, než psát. Sem tam se totiž objevilo něco, nějaký vnitřní monolog, vsuvka nebo tak, co jsem si sice dovedla úplně přesně představit, jak by to Kovy provedl ve videu, ale ve psané podobě to prostě zas tak dobře nepůsobilo. Takové případy se ale objevovaly jen občas, pak bylo vyprávění zase úplně normální a člověk úplně zapomněl, že se mu před třemi stranami něco nezdálo. Kovyho psaní je plné humoru a kniha se čte velmi dobře.

Bylo to vtipné, bylo to vážné a vyskytlo se i pár chvil, kdy mi z knihy bylo smutno. Hlavně jsem se ale smála a za to jsem moc ráda. Kovy dokázal vyprávět záživně, s humorem, ironií a často se sám stavil do pozice terče.

Rozhodně nemůžu říct, že bych se nudila, naopak – bavila jsem se. Navíc byla zábava otáčet stranu za stranou a mimo jiného pozorovat i zdařilé fotografie, tvorbu, kterou produkoval už v raném dětství, nebo básně.

„Můžete si myslet, že celou dobu tvoříte vesmír, ale přitom jste v očích jiných stvořili bramboru.“

Vypíchnout musím zejména část o cestování, která se mi prostě hrozně líbila. Mám dojem, že v poslední době o cestování vážně ráda čtu a vždy mám pak chuť někam vyrazit a tady to nebylo jinak.

Kromě toho ale Kovyho hrozně cením za kapitolu, kde píše o svém coming outu. O tom, jak se hledal a o cestě, kterou musel urazit, než si konečně přiznal, že je takový, jaký je a že je to tak správně. Nemůžu říct, že bych byla samotným coming outem nějak výrazně překvapená, ale jsem strašně ráda, že o tom píše. Jsem ráda, že se mladí lidé, kteří si prochází něčím podobným, mohou podívat na Kovyho a vidět, že na tom nic není, že nejsou sami, kdo prožívá obdobné pocity a že to nakonec bude v pořádku.

Ten zásadní problém u mě nastal ve chvíli, kdy jsem dočetla poslední stranu a knihu zavřela. Moje první myšlenka totiž byla: „Co jsem to právě přečetla?“ Najednou jsem nějak nevěděla, co o knize vlastně můžu říct, co (a jestli vůbec něco) mi to přineslo. Jasně, dozvěděla jsem se různé zajímavé informace, pobavila jsem se, a kdybych prožívala náročný coming out, nejspíš bych knihu vnímala jinak, ale takhle… něco mi prostě chybělo a nedovedu identifikovat co.

Pokud jste Kovyho fanoušky, určitě si knihu pořiďte, jsem si dost jistá, že se vám bude líbit. Pokud se do knihy ale pustíte bez toho, abyste Kovyho vůbec znali, moc vám to asi neřekne. Já se pobavila a za spoustu věcí Kovyho cením, přestože ta kniha zdaleka není dokonalá. Je to autobiografie s něčím málo navíc a je třeba k té knize podobně i přistupovat, proto knize uděluji čtyři hvězdičky.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji společnosti Albatros Media.