[Recenze] Jenny Han, Siobhan Vivian: Oheň a plamen | Oko za oko #2

Název: Oheň a plamen
Série: Oko za oko
Díl: 2
Autor: Jenny Han, Siobhan Vivian
Překlad: Romana Bičíková
Počet stran: 400
Nakladatelství: CooBoo [říjen 2017]

Oficiální anotace: Lillia, Kat a Mary to měly dokonale promyšlené. Do detailu tajně naplánovaly, jak se pomstít těm, kteří jim ublížili. Ale nakonec to neproběhlo tak, jak zamýšlely. Ani zdaleka ne. A nyní se zdá, že je po všem, a všechny musí předstírat, jako kdyby se nic nestalo, jako kdyby jejich tajný spolek nikdy neexistoval. Ale jde to jen těžko, když se Reeve a Rennie chovají k ostatním ještě hůř než předtím. Mary si po událostech na plese uvědomila, že s ní je něco doopravdy špatně. A že jestli nedokáže ovládnout svůj hněv, ublíží někomu mnohem víc než Reevovi. Oko za oko, zub za zub – plamen pomsty už se rozhořel a holky to nenechají jen tak. Rozhodnou se připravit další pomstu a tentokrát mnohem účinnější!

Kat, Lillia a Mary se rozhodly pomstít, jenže jejich pomsta nedopadla úplně tak, jak si ji plánovaly. Staly se hrozné věci, a přesto to nevypadá, že by si z toho všeho Reeve a Rennie něco odnesli. Holkám nezbývá, než svěsit hlavu a předstírat, že se nic z toho nikdy nestalo, anebo…

Oko za oko, zub za zub. Událo se toho moc na to, aby to teď nechaly jen tak být, a tak naplánují zcela novou, a ještě lepší pomstu.

„Přijde mi šílené provádět takové věci a pak se prostě jen vrátit do školy, jako všichni ostatní.“

K Oku za oko jsem se dostala víceméně náhodou a vůbec by mě nenapadlo, že mě to tak moc dostane. Ale dostalo a Oheň a plamen se pro mě stala jednou z nejočekávanějších novinek letošního podzimu. Co si budeme povídat – těšila jsem se na ni jako malé dítě na Ježíška.

Tak nějak jsem ale od začátku čekala trochu víc. Pustila jsem se do toho a prostě to najednou nebylo úplně ono. Říkala jsem si, že je to možná jen začátek, že to všechno snad ještě přijde, ale nepřišlo. Nechci říct, že by to bylo špatné, ne, bylo to dobré, dost dobré, ale ne až tak dobré, jako ten první díl. V Oku za oko jsem z každého slova cítila tu zlověstnou atmosféru, předtuchu zlých věcí, ale tady to nebylo.

Ono je to jiné i po dějové stránce. Je to mnohem více o lásce než o pomstě. Kromě toho se tu také začaly mnohem více řešit osobní problémy hlavních hrdinek – Kat a Lillia řeší přihlášky na vysokou a Mary má problémy s tetou a rodiči, kteří se jí vůbec neozývají. Mnohem výrazněji se tu také poukazuje na rozdíly v sociálních vrstvách. Ty tu sice byly už od prvního dílu, přeci jen kontrast mezi pohádkově bohatou Lillií a chudou Kat je nepřehlédnutelný, tentokrát mi ale přišlo, že se řeší o něco více do hloubky. Za tohle musím autorky vážně ocenit, protože mi to přijde naprosto skvělé. V knihách většinou máme buď hrdinku, která je chudá nebo bohatá, ale málo kdy se nám naskytnou dva naprosto protichůdné pohledy zároveň, jako je tomu v tomto případě.

Co mě trochu zklamalo, bylo to, že se autorky nečekaně rozhodly vložit jeden poměrně ohraný zvrat, který se v situaci, do které se jedna z hrdinek dostane, přímo vybízí. Čekala bych, že Jenny se Siobhan dokážou přijít s něčím nápaditějším.

A pak je tu celá ta věc s Mary. Vzpomínáte na ty náznaky toho, že s ní nebude něco úplně v pořádku? A nemyslím psychicky, myslím ty náznaky, ze kterých měl člověk trochu strach, že se do toho autorky rozhodly zapojit nějaké to nadpřirozeno. Hádáte správně – nenechaly to být a tak jsem chvílemi trnula hrůzou, co se z toho nakonec vyklube.

„Můj život je jako poškrábaná deska, a i když ty škrábance vidím, nedokážu se jim vyhnout.“

Nicméně kniha je psána fakt dobře. Je to poutavé a přitažlivé, člověka to čtení prostě baví a celkem nerad knihu odkládá. Kapitoly nejsou moc dlouhé, někdy vyjdou dokonce třeba jen na stranu a půl, což příběhu často dodává na čtivosti a napětí. Také mi přišlo, že jsem tentokrát mnohem více vnímala atmosféru samotného ostrova Jar. Líbilo se mi to. A obzvlášť ke konci, to dostalo úplně jiný, silnější podtón.

Konec. Konec byl… něco. Těch posledních několik kapitol dostalo zničehonic nečekaný spád. V jednu chvíli jsem si říkala „Jojo, já věděla, že se tohle stane. Nechápu, že je to ještě nenapadlo…“ a ono se to sice skutečně stalo, jenže to pokračovalo dál. A já najednou nestíhala zírat. Byla jsem úplně zmatená, šokovaná a netušila jsem, jestli mi to přijde skvělý nebo naopak absolutně příšerný. Pořád si nejsem jistá, ale jedno je jasné – autorky mě naprosto dostaly a jsem si dost jistá, že dostanou i mnoho z vás. Spousta věcí najednou začala dávat smysl a člověk si začal uvědomovat, že v příběhu bylo vlastně spousta náznaků toho, k čemu to celé směřovalo. Přesto si nedovedu úplně představit, jestli to dává zcela smysl, jestli by to mohlo fungovat. Bohužel mám ale dojem, že abych to rozlouskla, musela bych si obě knihy přečíst celé znovu a se zcela novým pohledem na věc. Možná, že jednou na to i dojde, ráda bych.

Kromě toho všeho tu je vidět taky určitý vývoj u postav. Zejména u Lillie, která je najednou mnohem ráznější, drsnější a odhodlanější. Už nechce stát v ničím stínu. Naopak Kat se najednou mnohem více zajímá o školu, neboť opravu hodně sní o tom, aby se dostala na Oberlin. A Mary… Mary se pořád trápí.

Nakonec to přeci jen bylo skvělé a to čekání za to stálo. Ano, čekala jsem to trochu lepší, čtivější, nicméně to nic nemění na tom, že je to prostě dobré. Oheň a plamen jsem si neskutečně užila a doufám, že poslední díl bude jen a jen lepší. Jsem totiž upřímně zvědavá, kam tohle všechno povede. Pokud jste četli Oko za oko, možnost, že byste Oheň a plamen ze svého to-read listu vypustili, prostě neexistuje.